Dnes jsme v hodině přírodopisu 7. ročníku poznali dalšího fascinujícího zástupce ještěrů – gekončíka nočního (Eublepharis macularius). Tento malý obyvatel suchých oblastí Afghánistánu a Pákistánu si získal srdce našich žáků nejen svým jedinečným vzhledem, ale i povahou.

Na rozdíl od jiných gekonů má pohyblivá víčka, díky nimž jeho tvář získává živý a výrazný charakter. Možná víte, že gekončíci v ohrožení dokáží odlomit svůj ocásek (tzv. autotomie) – část těla, která se ještě dlouho po oddělení hýbe a dokáže zmást útočníka.

A proč si svůj ocásek gekončík v naší 7. B ponechal? Protože na něj všechny děti s úsměvem hleděly a on jim úsměvy oplácel, a dokonce mrkal! Ještě však netušil, že ho pan řidič na zpáteční cestě odmítne vzít do autobusu, přestože byl bezpečně uzavřený v krabici.

Velký dík patří slečnám Agátce a Vandičce Hendlovým, které nám přinesly tohoto úžasného tvora ukázat.

Díky těmto chvílím si přírodu zase o něco víc zamilujeme!

Ing. Lucie Benešová